Umělá inteligence zlepšuje život ve městech
Města jsou stále větší a více zahlcená auty. Výzkum umělé inteligence ale pomáhá i zde. Koncept chytrých měst a chytré mobility se snaží obyvatelům měst život ulehčit.
Chytré je dnes kde co. Po kapsách nosíme chytré telefony. V energetice se prosazují chytré sítě - smart grids. A v oblasti městského plánování a dopravy jsou to zase chytrá města a mobilita - smart cities a smart mobility.
Na Katedře počítačů FEL ČVUT Praha se nachází přední české výzkumné centrum v oblasti umělé inteligence a inteligentních systémů. Působí tam i čerstvý docent Michal Jakob. Tématem chytré mobility se zabývá posledních pět let. Umělé inteligenci jako takové se však věnuje ještě mnohem déle.
„Centrum umělé inteligence, kde působím, se dlouhodobě věnuje systémům skládajícím se z mnoha autonomních částí neboli agentů. A města jsou ideálním příkladem takových multi-agentních systémů,“ vysvětluje. „Působí v nich totiž mnoho entit , které sledují vlastní cíle, rozhodují se a pohybují a přitom společně interagují,“ dodává, proč se v rámci výzkumu zaměřil na městskou mobilitu.
V současné době se zabývá primárně tím, jak vytvářet co možná nejvěrnější modely fungování měst. Jak a kam se v nich lidé pohybují a jak se vůbec rozhodují, kam, kudy a čím se vydají. „Tyto modely pak slouží k tomu, aby bylo možné informovaně rozhodovat o změnách,“ popisuje Jakob. Například, jaké a kudy stavět cyklostezky nebo jak navrhnout parkovací zóny. „Důležité je umět dopředu odhadnout, kde budou potřeba,“ myslí si výzkumník.
Druhou oblastí, které se Jakob věnuje, jsou pokročilé plánovače cest a tras pro města. Každý z nás může už dnes základní verze těchto nástrojů využívat ve službách, jako jsou mapy.cz nebo Google Maps. „My ale vyvíjíme pokročilé typy těchto nástrojů, které umějí propojit všechny možnosti dopravy dohromady,“ vysvětluje Jakob. Pracují tedy s tzv. „intermodalitou“. To je v době, kdy mnozí prorokují konec osobním automobilům , zásadní pojem.
Intermodalita znamená, že pro pohyb po městě bude důležité využívat a kombinovat mnoho různých typů dopravy. Například přicestovat do města vlakem a u nádraží si půjčit auto nebo kolo a s ním pak zařídit vše, co si právě potřebuji zařídit. „Je to zcela klíčová věc, pokud chceme snížit počet aut ve městech,“ zdůrazňuje Jakob. I proto se účastnil mezinárodního projektu zvaného SUPERHUB, který spolufinancovala Evropská unie. SUPERHUB podporuje tvorbu nového ekosystému městských služeb mobility.
Takový ekosystém by měl plně nahradit osobní vlastnictví auta a být přitom šetrnější k peněžence uživatele i životnímu prostředí všech obyvatel města. Výsledkem Jakobova výzkumu jsou nejen pokročilé algoritmy, ale také praktické nástroje, o které pravidelně projevují zájem komerční společnosti – mezi jinými třeba známý nizozemský výrobce navigací TomTom. Na základě projektu cykloplánovače dokonce na škole vznikla spin-off firma, která by měla výzkum a vývoj časem dotáhnout až do fáze komerčního produktu.
Podle Jakoba jsou to dnes zejména evropská města, která se mohou pochlubit nejpropracovanějšími systémy chytré mobility. „Určitě je v tomto ohledu nutné zmínit Rakousko, Německo a severské země, velmi pokroková je i Barcelona,“ vyjmenovává Jakob. „Nesmíme ale zapomenout třeba na Singapur, kde je městská mobilita také řešena velmi efektivně,“ dodává. On sám pracuje na několika mezinárodních projektech, mimo jiné v Katalánsku. A samozřejmě přímo spolupracuje také s Prahou a některými dalšími českými městy.
Dle Jakobova názoru se dopravní plánování v blízké budoucnosti výrazně změní. Souvisí to především s pojmem ‚big data‘. „Data přibývají, ale města je stále při spoustě rozhodovacích procesů využívají jen málo,“ říká. V blízké budoucnosti se ale podle něj s daty začne pracovat mnohem víc. Bude tak možné získat rychlý přehled o tom, jaká je ve městě vlastně situace. „Data umožní tvořit modely, jak se města budou chovat, na základě toho dělat analýzy a vyvozovat dopady změn,“ říká.
Městští plánovači tak budou mít v rukou nástroje, které zajistí, že výsledky změn budou takové, jaké původně zamýšleli. „Nové nástroje na podporu rozhodování budou hrát stále větší roli. Omezí to v rozhodování subjektivitu a hodně věcí díky tomu bude objektivně kvantifikovatelných,“ vysvětluje Jakob častý problém dnešních měst, kdy městští plánovači rozhodují hlavně na základě vlastního expertního úsudku a nikoliv tvrdých dat.
Jan Horčík
autor je šéfredaktor www.hybrid.cz