Student FEL ČVUT pomáhá stavět vesmírnou sondu za 1,5 miliard eur; poletí k Jupiteru
Česká republika od konce 70. let vypouštěla na oběžnou dráhu vlastní družice Magion. Čtyři kolem Země stále ještě krouží, ačkoliv už nejsou funkční. Poslední ryze českou družicí byl satelit MIMOSA, který bohužel od startu v roce 2003 až do svého zániku v zemské atmosféře na konci roku 2011 svou misi nenaplnil. To ale neznamená, že by v České republice byl vesmírný výzkum v útlumu.
Ing. Jaroslav Laifr, doktorand FEL ČVUT v Praze, v rámci své pozice technického vedoucího v Astronomickém ústavu AV ČR vyvinul a se svým týmem úspěšně otestoval inženýrský model nízkonapěťového napájecího zdroje jednoho z jedenácti instrumentů kosmické sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer), pod hlavičkou Evropské vesmírné agentury (ESA). V roce 2022 by měl satelit odstartovat na svou osmiletou misi do hlubokého vesmíru, kde bude v blízkosti největší planety sluneční soustavy zkoumat měsíce Ganymed, Callisto a Europu. Pokud se vše vydaří, dorazí tam zhruba v roce 2030 a bude vědcům poskytovat cenná data po dobu dalších tří let. Proč právě zmíněné tři měsíce? Jde o první misi největší kategorie, kterou ESA vybrala k realizaci v rámci svého plánu Cosmic Vision 2015–2025. Sonda má za úkol zmapovat prostředí Jupiteru a jeho měsíců v optickém a nízkofrekvenčním elektromagnetickém spektru. Bude tak dálkově měřit například podpovrchové vodní oceánské proudy na zamrzlém Ganymedu.
Laifr se dnes jako student doktorského programu „Provoz a řízení letecké dopravy“ na Katedře měření věnuje vývoji metod zvyšujících spolehlivost elektrických zařízení ve vesmíru a tyto metody aplikoval i při vývoji zdroje. Přístroj zvaný RPWI (Radio and Plasma Wave Instrument) je financován primárně Švédskou národní vesmírnou radou (SNSB), ale podílejí se na něm i Francie, Polsko nebo Japonsko. Zařízení, které bude tento přístrojový balík pro studium vesmírného plazmatu napájet, musí splňovat extrémní požadavky nejen na spolehlivost, ale také minimalizaci vlastního rušení. „Vzhledem k tomu, že se na palubě sondy nacházejí i další velmi citlivé měřicí přístroje, musí náš zdroj vyhovět i přísným emisním limitům,“ vysvětluje Laifr.
Cena celého projektu je obrovská. Kontrakt na stavbu samotné sondy v celkové hodnotě 850 milionů eur vysoutěžila francouzská společnost Airbus Defence and Space. Rozpočet všech 11 vědeckých přístrojů pak bude činit dalších nejméně 650 milionů. Celkově tedy půjde o zařízení v hodnotě přibližně 1,5 miliardy eur, přičemž náklady na napájecí zdroj k dnešnímu dni dosáhly částky pouhých 200 tisíc. Dalších 800 tisíc eur bude zapotřebí k realizaci letového a záložního kusu, včetně potřebné dokumentace nebo dalšího dolaďování parametrů.
„Ačkoliv se v kosmických projektech vždy jedná o běh na dlouhou trať, rád bych využil příležitosti a motivoval mladé studenty k výběru právě letectví, které má na ČVUT dlouhou tradici. Program Letectví a kosmonautika na FEL ČVUT nyní prochází reakreditací a bude studentům otevřen již v říjnu letošního roku,“ dodává Laifr.
Jan Horčík
autor je šéfredaktor www.hybrid.cz
Zdroj obrázku: ESA